SVĚDECTVÍ JITKY JIRÁKOVÉ

 

Jako dlouholetá pracovnice Milety Vrchlabí a určitý čas i spolupracovnice P. Wonky bych chtěl napsat několik svých zkušeností a názorů na něho. Jen pro ilustraci.

Rozbilo se topení u mého stroje. Voda kapala, později vytékala na podlahu. Přivolaný údržbář uznal, že topení je horké, takže se může spravit, až další den. A já jsem tím byla odsozena vynášet vědra vody. Wonka šel náhodou kolem, vyptal se, co mě zlobí, a řekl: „To se spraví hned.“ Údržbáři protestovali, ale on bez řečí přivezl svářecí aparaturu, dal se do práce a během 10 minut vyrobil na horkém topení svár, který jistě drží dodnes.

Podle mého názoru to byl slušný a snaživý člověk, který při snaze o pořádek často narážel na bariéru zaběhnutých nepořádků. Vím, že mu už ničím nemohu pomoci, ale nedá mi svědomí, abych alespoň dopisem nepřispěla k očištění jeho památky.

                                                                                              Jitka Jiráková, Vrchlabí

 

(otištěno v Krkonošské pravdě pod názvem Z dopisů adresovaných Helsinskému výboru Praha)