Vyjádření Jiřího Wonky k pomlouvačnému filmu o jeho bratrovi umučeném ve vězení


Vážení spoluobčané. Shodně jako biskup Václav Malý chci k filmu uvést toto. Režisérka Libuše Rudinská tímto filmem znevážila život a smrt mého bratra Pavla Wonky. Hází špínu na ty, co se z hrobu již nemohou bránit. To nevyžaduje žádnou odvahu. K tomu stačí velká lidská neslušnost, kterou někdy nazýváme spíše hyenismem.

Rudinská vystříhala z filmu prakticky všechny osoby, které o Pavlovi mluvili kladně :

Ladislav Smolík, Eva Tomášková, Alena Zelinková, její sestra Jiráková, podala písemné svědectví, Jiří Kubík, Marie Vávrová, Eva Procházková, Josef Tomcsík, Božena Martincová, Vladimír Kubec, Evžen Klokočka (dal jí výpověď), Jana Millerová, Mirek Petr.

Místo nich ten prostor zaplnila anonymními estébáky a komunisty bez tváře. Přitom prohlašuje, že chtěla natočit „seriózní dokument“.

Všechny sponzory filmu Rudinská sprostě podvedla tím, že je seznámila s plánem natočit film “Pavel Wonka – advokát chudých“. To později změnila na skandalizační film o Pavlu Wonkovi jako spolupracovníkovi STB. Na to jí ale sponzoři statisíce nedali. Každý si může udělat o tomto férovém jednání vůči dárcům úsudek sám.

V současné době Rudinská nabízí některým bývalým příslušníkům STB úplatu až 30.000,- Kč, když budou mluvit na kameru proti Pavlu Wonkovi. Má z čeho je uplácet, obdržela od České Republiky dotaci 300.000,- Kč. Fond Ministerstva kultury oklamala s tím, že chce natočit film o památce mého bratra, zvaný „Pavel Wonka - advokát chudých“.

Rudinská na podporu své fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel se nechal registrovat jako důvěrník policie. To je však naprostá lež. O registraci důvěrníka rozhodovalo bez vědomí občana vedení STB. Ale ani to Pavla nikdy nezaregistrovalo jako důvěrníka.Výklad historika Petra Blažka z ústavu ÚSTR zcela ignorovala.

Rudinská tvrdí, že na 1. výročí pohřbu mého bratra v dubnu 1989 odmítl přijít Václav Havel. Opět naprostá lež. Ten byl v té době totiž ve vězení.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel při propouštění z lágru žádal o telefonát na linku STB onomu důstojníkovi, který ho měl léta na starosti. Pokud ano, byl to skvělý husarský kousek, jak bachaře vyděsit a už nikdy se do této konkrétní věznice nevrátit.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel 15 let (!!) spolupracoval s represivními složkami a že udal emigranta. Je to lež. Než pochopil politickou situaci, chtěl za mlada pracovat jako kriminalista na zločincích, možná chvíli i jako pohraničník. Nevzali ho.

Pavel ale nikdy žádného politického odpůrce komunismu Státní Bezpečnosti neudal. Proto má čistou lustraci od Ministerstva vnitra ČR. Pokud snad práskl či napsal stížnost na nomenklaturní tuneláře nebo zločince, je to něco jiného, a udělal dobře.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že se Pavel nabídl STB jako zahraniční agent. To je však polopravda účelově vytržená z kontextu, aby dala jiný smysl. Jelikož mu hrozily za politické delikty větší a větší perzekuce a vězení, připravoval v jednu chvíli emigraci a chtěl k tomu využít této předstírané spolupráce. K ní však vůbec nedošlo a naopak byl těsně před vystěhováním do Německa poslán nemocný do vazby a tím na jasnou smrt.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel podepsal závazek spolupráce s STB. Opět polopravda účelově vytržená z kontextu, aby dala jiný smysl. Jenomže kontext odkrývá pravdu. Tento papír podepsal neoficiálně mimo STB a venku ho předal do úschovy tomu důstojníkovi, který se léta prezentoval jako jeho kamarád a jeho pomocník před perzekucí a také mu tykal. Předal proto, aby mu v případě nouze, např. hrozícího zatčení, závazek aspoň trochu pomohl. Zoufalý člověk dělá zoufalé činy. Což Rudinská v zápalu své kampaně jen těžko pochopí. Tento závazek také nikdy nebyl doručen do úřadovny STB a zůstal navždy pouze v bytě tohoto důstojníka. STB se tak o něm nikdy až do svého zániku nedozvěděla.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel jel na Hrádeček vyzvídat jako agent mezi chartisty u Václava Havla. Lustrace Pavla Wonky ústavem ÚSTR ve všech možných archívech však prokázala, že Pavel nikoho z opozice nikdy neudal.

Film na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že Pavel se znal s lidmi, o kterých po revoluci vyplynulo, že spolupracovali s STB. A že nesli i jeho rakev. Jak asi jsme o tom mohli vědět, když byli tajní.

Rudinská na podporu fámy o kolaboraci tvrdí, že její názor o spolupráci Pavla s STB potvrdil i písmoznalec a dále pochybný trestanec Černík. Jde o naprostou filmovou lež jak z 50. let za Gottwalda. Písmoznalec se nikdy ke spolupráci nevyjadřoval, neboť nikdy žádnou složku o udávání v ruce neměl, když neexistuje. Vyjádřil se pouze k písmu na závazku, který však není důkazem spolupráce.

Film popisuje Pavla jako kriminálníčka, šmelináře, veksláčka, neboť tajně dovážel z Polska zboží anebo vozil kamarády na hraní karet o peníze. Přesně jako kdysi Rudé Právo pomluvilo a veřejně zostudilo každého známého odpůrce režimu nebo signatáře petice. Dnes je dovoz zboží legální živností a hraní karet o peníze je občanskou svobodou.

Pavel určitě není ani umělá politická modla ani kult osobnosti jak tvrdí Rudinská.

Byl rebel, drzoun a drobný průšvihář. Byl trochu provokatér, dobrodruh a konfliktní povaha. Byl obchodník ignorující totalitní zákaz soukromého podnikání. Byl stěžovatel stěžující si na všechna možná komunistická bezpráví a zločiny.

Byl neposlušný občan, který dopisem vyzval komunistického prezidenta Husáka, aby dodržoval zákony anebo jako zrádce národa odstoupil z funkce (za to se v totalitě zabíjelo).

Byl taky sakra odvážný chlap, který se jako jediný člověk z 15 miliónů Čechoslováků rozhodl kandidovat do parlamentu proti 200 komunistickým a socialistickým kandidátům.

Byl také advokát chudých, který zastupoval a pomáhal desítkám zoufalých občanů – mužů i žen v jejich právních sporech. Jejich seznam existuje.

Dnes Rudinská ale tvrdí podobně jako dehonestační pomluvy z Rudého Práva, že šlo jen o jeho milenky.

Pavel nebyl světec a měl klady i zápory. Jako každý z nás. Ale tancovat na jeho hrobě pomlouvačný mediální tanec mi připadá už trochu jako morální zvrácenost lidské hyeny, omlouvám se za výraz. Svojí svobodu slova může tato filmařka používat i díky boji Pavla Wonky za svobodu slova. Za tuto její svobodu on však položil život… V 35 letech.

Myslím, že poslední dny, poslední hodiny a poslední minuty myslel v hlubokém žalu a v hluboké bolesti na svojí maminku někde doma 73 kilometrů daleko, která nic netušila. Takto on umíral, polonahý na mokrém betonu vězeňské kobky vedle záchodu s dírou do země

Podívejme se tedy na společný film Libuše Rudinské plus Státní Bezpečnosti a vykonejme tak perzekuci Pavla Wonky podruhé. Můj umučený bratr už bohužel nemůže z hrobu vstát a paní Rudinské dát trestní oznámení anebo aspoň pár facek…

Děkuji vám všem za trpělivost. Jiří Wonka, 14.11.2014, zveřejněno na www.wonka.snadno.eu